První písemné zmínky o křelovském kostele jsou z roku 1279. O jeho vzhledu a umístění se však žádné zprávy nedochovaly. Byl patrně menší stavbou a podle mínění farní kroniky stál na návrší na místě nynější kapličky Panny Marie. V letech 1719-1721 byl od základů vystavěn nový barokní chrám, zasvěcený  svatému Jiljí (Egidius).

Jeho smutný  osud byl předznamenán patrně již v počátcích jeho stavby. Část kostela byla podle starých stavebních plánů i novějších geologických průzkumů postavena na skále, část na pohyblivých jílech a píscích. Zdivo chrámu začalo pod vlivem nejistého podloží krátce po dokončení stavby praskat. Zpevňování bylo prováděno několikrát v 19. století, důkladná oprava chrámu včetně zabezpečení stropu kostela byla provedena v r. 1928.

Po II.světové válce byl poničený kostel opraven, ale po opravě se začaly trhliny tvořit znovu. V roce 1950 bylo naměřeno 20cm vychýlení vršku kostelní věže.  Na opravu byl vyhotoven projekt spočívající v podbetonování základů a byly zajištěny izdroje financování, ale v ovzduší komunistické diktatury se nenašel žádný podnik, který by opravu provedl. V roce 1961 byl staticky narušený kostel z bezpečnostních důvodů uzavřen a o dva roky později byla nařízena jeho demolice. Mobiliář chrámu byl rozmístěn do sousedních farností.

Zásadní proměna společenského klimatu po listopadu 1989 oživila plány a snahy místní farní obce k znovuvystavení kostela. Stavba současného chrámu probíhala v letech 1991-1993 podle návrhu polského architekta Jerzyho Pekaly.

V roce 1963 došlo k demolici barokního kostela sv.Jiljí