(zkráceno a redakčně upraveno)

Milí přátelé,

potřebujeme sílu víry a naděje, protože svět kolem nás se rychle a nebezpečně mění. Jsme svědky toho, že množství lidí je dnes nespokojeno se současným stavem světa. Tato nespokojenost je velmi vysoká také, a zejména v zemích, kde se většině lidí ekonomicky daří dobře. K nim patří i naše republika. Tato nespokojenost má tedy evidentně jiné kořeny. Jednou z příčin je to, že společnosti orientované převážně na materiální konzum, kam patříme i my, vystavují lidi trvalému vymývání mozků pomocí reklam, aby lidé nebyli spokojení nikdy, aby chtěli stále víc a víc! Tyto pocity nespokojenosti pak zneužívají populisté a falešní mesiáši, kteří slibují, že když se dostanou k moci, rychle a jednoduše ukončí války, učiní své národy velkými, nastolí blahobyt a zlatý věk. Právě podle těchto nerealistických slibů je poznáme! Ráj na zemi, zlatý věk a rychlá řešení problémů slibovali podobně i Lenin, Hitler, Mao a jiní. Dnešní populisté neříkají nic nového! Falešní politici a političtí mesiáši předkládají také stejné metody řešení: vyženeme cizince – kdysi to byli židé a kapitalisté, dnes jsou to migranti –, uzavřeme hranice a postavíme zdi mezi státy a národy. Kdo takto mluví, není křesťan, je proti životu, říká jasně a adresně papež František.

Je dobré si uvědomit, že se už vícekrát v dějinách dostaly diktátorské režimy k moci cestou svobodných demokratických voleb, rozhodnutím většiny zmanipulované falešnými sliby a propagandou – v Německu to byli nacisté, u nás po válce komunisté. Také dnes vidíme, že sám demokratický systém vlády většiny není schopen odolávat populistům a nebezpečným lži-mesiášům. Viděli jsme to v Maďarsku, pak na Slovensku, kde současná vláda, zvolená většinou, systematicky demontuje právní základy státu. Tak se tyto země posunují ze středu sjednocené Evropy do sféry vlivu zločineckého ruského impéria.

Ale nejde jen o selhání mladých nezralých demokracií postkomunistického světa. Nyní jsme svědky toho, že i v kolébce moderní demokracie, ve Spojených státech amerických, demokratický systém nedokázal zabránit návratu k moci demagogovi, který před čtyřmi lety odmítl přijmout volební výsledky, a stejnými metodami jako dnes fanatizoval dav. Tenkrát to vedlo k útoku na Kapitol s následkem smrti několika lidí a Donald Trump se na to spokojeně díval dlouhé hodiny u televizní obrazovky. Jeho návrat k moci je povzbuzením populistů, nacionalistů, náboženských fundamentalistů v mnoha dalších zemích.

Dokážeme my křesťané nabídnout věrohodnou a účinnou alternativu? Můžeme ukázat jinou cestu k překonání strachu, nespokojenosti, tekutého hněvu, z něhož se živí pandemie populismu? Jsem přesvědčen, že výzva k oživení křesťanství synodální cestou, která je jasným protikladem toho, k čemu vyzývá Trump i demagogové (i u nás), může být takovou alternativou, pokud ji uvedeme do života, pokud budeme opravdu žít podle evangelia a brát jeho poselství vážně. Uvědomme si, že když nebudeme odolní vůči lžím na sociálních sítích, vůči propagandě z Ruska, která spolehlivě rozleptává jednotu Evropy, pak to, co se děje na Slovensku a v Maďarsku, může nastat také v naší zemi po příštích parlamentních volbách.

Je velmi znepokojující, že dnes u dvou červených tlačítek, která mohou spustit jadernou katastrofu, sedí jak v Moskvě, tak i ve Washingtonu dva psychopati bez jakýchkoliv morálních zábran. Bohužel ten v Kremlu je mnohem inteligentnější. Trump může splnit svůj slib rychle ukončit válku na Ukrajině jedině tím, že Ukrajinu – jako se to kdysi stalo s Československem – nějakou obdobou mnichovské dohody zradí a předhodí Putinovi. Ale takové řešení dosud nikdy v dějinách agresory neuspokojilo! Naopak! Povzbudilo to jejich chuť pokračovat v tažení a jít dál. Mohli jsme číst, kolik z našich politiků by volilo Trumpa – a je dobré to vědět a dobře si zapamatovat, kteří to byli! Nemám iluze ani o tom, kolik příznivců a volitelů mají populisté i mezi námi křesťany a jistými představiteli církví. Ano, zvláště intelektuální a morální slepota řady křesťanů vůči tomuto nebezpečí je nesmírně znepokojivá.

Kdybych měl jmenovat jednoho člověka na dnešní světové politické scéně, který celým svým životem, slovy i činy, jednáním i vystupováním ztělesňuje pravý opak křesťanských mravních hodnot, jmenoval bych Donalda Trumpa. Avšak někteří katolíci, kdyby přišel sám satan a sliboval jim pouze kriminalizaci potratů, tak nad ostatním přimhouří oko a budou ho uctívat jako mesiáše. Přitom je prokázané, že zlo potratů nelze vymýtit zákazy a kriminalizací.

Naštěstí jsou mezi americkými katolíky i lidé, kteří si vážnost doby uvědomují, zlo nazývají zlem… a zároveň naléhavě vyzývají, aby lidé nepodléhali rezignaci, hněvu či sebelítosti; ale aby čerpali z duchovních zdrojů sílu a naději. Dovolte citát z jednoho amerického katolického časopisu, z článku „Naděje v době temnoty“, který vyšel těsně po volbách:

»Nyní musíme žít v tom, co představovalo naše nejhorší obavy: nekompetentní, nečestný, rozdělující a autoritářský Donald Trump byl opět zvolen prezidentem Spojených států. Časem se množství knih pokusí vysvětlit tento kolosální výpadek úsudku. Už dříve byly popsány možné negativní důsledky takové volby pro náš národ, pro společenství národů a pro celou planetu.

Nyní však nepropadněme vysilující sebelítosti nebo hněvu. Zahoďme tato pokušení v zájmu individuálního a kolektivního zdraví. Potřebujeme rovnováhu a celistvost, abychom se posunuli vpřed, a zároveň chránili ty nejzranitelnější. Potřebujeme mentální bystrost, abychom rozlišili, jak podporovat sebe navzájem a demokratické instituce našeho národa. Nejsme první, kteří čelí takové temnotě. Nyní se tedy připojme k bezpočtu dalších, kteří žijí své životy uprostřed politického chaosu. Můžeme se od nich učit, jak si udržet víru, zachovat odvahu, a budovat odolnost a rezistenci. Potřebujeme jeden druhého více než kdy jindy, abychom se pevně drželi zásad férovosti, slušnosti a pravdivosti. Potřebujeme naději! Naděje plodí naději! Pamatujme, že jsme lidmi naděje. A že naše naděje není zakořeněna v nějakém prchavém optimismu, ale v neochvějné pravdě naší víry, že temnota nemá poslední slovo.

Vydržíme Donalda Trumpa i jeho patolízaly. Jejich čas uplyne. Proměňujme temnotu ve světlo a slabost v sílu pro sebe i pro druhé. Každý akt lásky, každé gesto dobroty, solidarity a pomoci buduje Kristovo království mezi námi. Naděje není pouhý pocit. Naděje je volba, kterou děláme každý den. Když se rozhodneme pro naději, ztělesňujeme podstatu našeho křesťanského povolání, povolání být nositeli pozitivní změny a svědky lásky, kterou náš národ tak zoufale potřebuje… nyní víc než kdy jindy.« Tolik americký katolický novinář, který vidí „trampismus“ zblízka. Jeho povzbuzení nepodléhat smutku, hněvu nebo rezignaci může být inspirací pro každou složitou situaci osobní i společenskou. Výsledky letošních amerických prezidentských voleb nezměníme! Můžeme ale ovlivnit příští volby u nás, v naší zemi! A především můžeme stále překonávat onen tekutý hněv, stálou nespokojenost a nenasytnost, vnitřní zmatek a strach, které podrývají demokracii a plodí demagogy a autoritáře. Važme si demokracie a chraňme ji! Dejme se k dispozici našemu Bohu! Staňme se nástrojem v rukou toho, který „otvírá oči slepým, napřimuje sklíčené, chrání přistěhovalce, podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožníků! Cesta bezbožných [nakonec] skončí záhubou!“

CELÁ PROMLUVA