Březen 2017 – Doba postní jako čas milosti k obrácení

– za papeže Františka a jeho spolupracovníky z římské kurie, kteří konají svá duchovní cvičení, i za nás za všechny, aby postní úsilí přineslo bohaté plody.

Celý Boží lid se připravuje na Velikonoce vnitřním obrácením a bojem proti zlu, oblečen do plné výzbroje Boží modlitbou, postem a skutky lásky (srv. Ef 6,11).

Kdo vstupuje do duchovních cvičení, vstupuje do času rozlišování Božího volání. Prožívá Kristovu osvobozující milost. Je to vážná otázka, která v dnešní době často zaznívá: proč nás duchovní cvičení nemění tak hluboce, jak bychom doufali? Co v našich životech, práci nebo životním stylu tvoří překážku mezi námi a důvěrnějším vztahem s Bohem? Jak můžeme Bohu více otevřít své srdce a dovolit mu, aby ho přetvořil a proměnil?

Vstoupit do duchovních cvičení znamená dát na první místo Boha a zaobírat se tím, čím on žije. Při nich se snažíme využít všechny prostředky, které nás disponují k tomu, abychom se mohli snáze spojit s Bohem. V tomto čase by měly být oceňovány a praktikovány více než kdy jindy. Prodloužená každodenní modlitba, eucharistie, svátost smíření, duchovní vedení a zpytovaní svědomí. Ve světě, který ztrácí smysl pro Boha, bychom měli usilovat o hlubší sjednocení s Kristem v tajemstvích jeho života. Prostřednictvím duchovních cvičení si osvojujeme Ježíšův styl, jeho city a volby.

V srdci duchovních cvičení stojí proměňující setkání s Božím milosrdenstvím v Kristu, které nás pobízí k velkorysé osobní odpovědi. Zkušenost Božího milosrdného pohledu na naši slabost a hříšnost nás vede k pokoře a naplňuje vděčností, a tak nám pomáhá stát se soucitnými služebníky všech. Naplněni ohněm Kristova milosrdenství můžeme zapálit ty, které potkáváme. Tato základní zkušenost Božího milosrdenství byla vždy zdrojem apoštolské odvahy, která je charakteristická pro současného papeže.

Lidstvo dnes nebývale hazarduje se svou budoucností: ztratilo ze zřetele, že jedinou jeho budoucností je věčný život, život trvale zakořeněný v Bohu. Proto jsou nám pro postní dobu vždy znovu předkládány tři nejdůležitější úkoly: smíření s Bohem, mezi sebou navzájem a s celým stvořením, které dnes nabývá nové naléhavosti. Stane-li se pro nás postní doba školou, do které nás zve Kristus prostřednictvím církve, otevře se nám před očima pochopení tajemství zla ve světě a proměňující síly milosrdného pohledu Boha, který se pro nás namáhá a pracuje pro naši spásu. Kristův kříž a náš podíl na něm jsou v srdci Božího díla smíření.